První hřbitov byl umístěn v Nyském předměstí, poblíž prvního židovského osídlení; ale kde přesně to není známo. Je známo, že hřbitov byl používán dlouho poté, co se Židé usadili uvnitř městských hradeb. Přesné datum, kdy byl hřbitov založen na kopci Kopiec - v místě, kde dosud existuje - není známo. Nejstarší nalezená maceva je datována do roku 1640, i když samotný hřbitov musí být rozhodně starší. Do konce 17. století už na určeném pozemku nebyla žádná pohřebiště, takže židovská obec mohla snadno koupit další pozemek. V roce 1744 byl hřbitov opět rozšířen na současnou velikost. Spočívá zde asi 3 000 lidí z Bialé a okolí. Na hřbitov vedla kamenná brána, jejíž pozůstatky stojí dodnes.
V bráně je umístěn štítek s následujícím hebrejským nápisem: "Kolem smrt a zkázy. Stěna vpravo a vlevo. Zvedne to vaše srdce? Svět je zuřivé moře, plné hlubin, a čas je křehký most rozptýlený nad ním. Šířka mostu k lokti lidstva. Jistě člověk je věc, která se říká: Podívejte, to je něco nového.”.V letech 1747 nebo 1749 byl postaven před pohřební dům, hrobník původně žil v malé přístavbě. Nový dům pro hrobníka byl postaven v roce 1826. Dodnes z před pohřebního domu zůstal obrys základů, zatímco zbytky základů se zachovaly z domu hrobníka. Až do zániku bialského společenství se o hřbitov staralo bratrstvo „chewrah kadisza“ neboli Pobožné bratrstvo. Jeho úkolem bylo mimo jiné renovovat náhrobky a vydávat modlitební knihy.
V minulém století provedl inventář hřbitova a jeho podrobný popis prof. Jerzy Woronczak. Současná situace na hřbitově a bývalé židovské obci Biała je nejlépe ilustrována slovy dr. Izraela Rabína z roku 1926, které neztratily žádný význam: „Kultivovaný židovský život po staletí unikl z tohoto města. Vzpomínky na něj jsou uchovávány pouze místem, které se podle starého židovského náboženského obrazu nazývá „beth ha` haim“ - dům života - nebo „beth-` almin “- dům věčnosti.“
